Jaké jsou druhy vlastnictví bytů?

Jaké jsou druhy vlastnictví bytů?

Při koupi nebo pronájmu bytu je důležité pochopit různé formy vlastnictví, které mohou ovlivnit vaše práva, povinnosti i možnosti nakládání s nemovitostí. Nejčastěji se v České republice setkáváme s dvěma hlavními typy vlastnictví bytů: osobním vlastnictvím a družstevním vlastnictvím. Kromě toho je možné, aby byt byl ve vlastnictví společnosti s ručením omezeným, tento typ bytového vlastnictví je nejméně rozšířen.

Osobní vlastnictví

Nejtypičtějším a nejvíce rozšířeným druhem vlastnictvím bytů v České republice je osobní vlastnictví. Majitel bytu je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník bytu. K převodu bytu dochází na základě písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy smluvních stran. Následuje podání smlouvy na katastr nemovitostí, kde dojde ke změně, resp. přepisu vlastnictví bytu na nového vlastníka.

Osobní vlastnictví znamená, že vlastník má právo výlučně disponovat danou nemovitostí – může ji koupit, prodat, pronajmout nebo předat dědickým právem. Tento způsob vlastnictví je nejběžnější a je zakotven v občanském zákoníku.

Správu domu o více bytových jednotkách zajišťuje společenství vlastníků jednotek, což je zvláštní druh právnické osoby, který se zapisuje do rejstříku. Společenství jedná prostřednictvím statutárního orgánu, kterým je výbor. Tvořený obvykle třemi až pěti osobami. Podrobné fungování společenství upravuje jednak občanský zákoník a dále stanovy společenství.

Výhody osobního vlastnictví:

a) Plná práva - vlastník má právo s bytem nakládat podle svého uvážení.

b) Možnost úprav – vlastník může provádět rekonstrukce či změny v bytě bez předchozího souhlasu jiných vlastníků.

c) Snadnější prodej. K převodu postačí uzavřít kupní smlouvy a nechat převod zaevidovat na katastru nemovitostí.

 

Nevýhody osobního vlastnictví:

a) Náklady na údržbu - vlastník je zodpovědný za veškeré náklady na údržbu a opravy.

b) Vztahy s ostatními vlastníky - pokud se jedná o bytové domy s více vlastníky, je třeba spolupracovat při správě domu. Všichni spoluvlastníci se musí na konkrétní záležitosti dohodnout. V případě problémové spoluvlastníka, nelze tohoto spoluvlastníka vyloučit ze společenství vlastníků jednotek ani mu prodat byt.

Družstevní vlastnictví

Další rozšířeným typem vlastnictví, i když podstatně méně je vlastnictví družstevní. Družstevní vlastnictví znamená, že nejde přímo o vlastnictví bytu, ale o členství v bytovém družstvu, které má ve své správě určitý počet jednotek. Zde je vlastníkem bytu nikoliv majitel nebo osoba, která byt užívá, nýbrž bytové družstvo. Užívací právo k bytu vzniká na základě nájemní smlouvy. Nájemce bytu je členem družstva a k jeho podílu v bytovém družstvu patří i užívací právo ke konkrétnímu bytu. Podrobnosti jsou pak uvedeny v nájemní smlouvě.

Převod bytu v družstvu probíhá na základě smlouvy o převodu bytu, resp. smlouvy o převodu družstevního podílu, se kterým je spojeno právo užívání konkrétního bytu. Smlouvu o převodu bytu, resp. podílu v bytovém družstvu uzavírají převodce (dosavadní uživatel a nájemce) a nabyvatel, podpisy je nutné úředně ověřit. Na rozdíl od bytu v osobním vlastnictví je převod mezi smluvními stranami účinný okamžitě a není nutné čekat na další evidenci či zápis převodu u statní instituce. Smlouvu o převodu nebo prohlášení o uzavření smlouvy je pouze nutné předložit bytovému družstvu. Převod bytu je vůči družstvu účinný až předložením smlouvy, nebo prohlášení o uzavření smlouvy o převodu bytu, bytovému družstvu. Bytové družstvo nemůže převod bytu konkrétnímu zájemci nijak ovlivnit, nedává k takovému převodu žádný souhlas. Toto je část omyl, kdy bytová družstva vyžadují k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu souhlas družstva a tuto podmínky si dávají i do stanov.

Výhody družstevního vlastnictví:

 a) Nižší počáteční náklad. Často je vstupní investice nižší než při osobním vlastnictví.

 b) Podpora správy – bytové družstvo se stará o údržbu domu a společné prostory.

c) Stabilita. V případě problémového nájemníka, lze s ním ukončit členství v družstvu i nájemní smlouvu.

 

Nevýhody družstevního vlastnictví:

 a) Omezená práva. Nejedná se o vlastnický vztah, ale o nájemní. Uživatel bytu je pouze nájemníkem, nikoliv vlastníkem, kterým je bytové družstvo.

b) Omezené možnosti úprav. Jakékoliv stavební změny je třeba dohodnout s družstvem.

Vlastnictví bytu v S.R.O.

Vlastnictví společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) je založeno na podílech společníků. Tyto podíly představují jejich majetkový podíl na společnosti a jsou evidovány v obchodním rejstříku. Společníci mohou být fyzické nebo právnické osoby, a jejich práva a povinnosti jsou upravena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Vlastnictví v s.r.o. zahrnuje například podíly na základním kapitálu, které určují stupeň vlastnictví a hlasovací práva na valné hromadě, nebo právo na podíl na zisku společnosti, které je rozdělováno podle výše podílu, nebo právo na informace o činnosti společnosti a účast na rozhodování.

Vlastnictví bytu společností s ručením omezeným funguje striktně podle zákona o obchodních korporacích. Na rozdíl od družstevního bytového vlastnictví, kde zákon výslovně rozlišuje mezi družstvy obecně a bytovými družstvy, u společnosti s ručením omezeným žádná zvláštní právní úprava ve vztahu k bytům není. Jestliže tedy zakladatelská nebo společenská smlouva podmíní převod podílu v s.r.o. svoláním valné hromady a odsouhlasením ostatními společníky, převod konkrétního bytu na další osoba se tak může značně zkomplikovat.

Komplikace rovněž může přinést samotné podání návrhu na zápis změny do obchodního rejstříku, kdy tento návrh nepodává osoba převádějící či nabývající obchodní podíl, ale člen statutárního orgánu, tedy osoba stojící zcela mimo a nemající s konkrétním převodem podílu nic společného.